Odjizdime z Albanie
Dan: Celou zasranou noc jsem nespal. GeeSo nejelo, nevim proc. Cely Peskhopi vcetne toho „touristhuntera“, ktery nas lapil a motorky zavrel na obskurni dvur, mi nepripadly moc koser. V noci rvali psi a muezin. Bormen se smal, povidal a chrapal. Proste jsem nespal …
Roman: Usnul jsem jako nemluvne a spal jako kdyz me do vody hodi. Krome stouchance do zeber, kvuliva chrapotu a vrzani dveri, kdyz musel jit Dan o pul pate rano zkontrolovat motorky… Takze rano vicemene do ruzova 🙂
Aspon vidite, ze na vsechno stejnej pohled nemame.
Rano jsme smenili nejaky bankovky a hodlali se vydat v Bebove stope (a to doslova, dle GPS) do dalsiho horskyho masivu smerem ke Kukës. Uz vecer jsme debatovali nad cilem a smyslem dnesni etapy. Pod vlivem vcerejsiho zakopnuti Danove mrchy, s rypakem plnym prachu, kteryho jsme si vdechli az az, vzhledem k casovemu nesouladu s odjizdejicim trajektem z Fierze a taky trochu z ekonomickych duvodu, jsme nakonec zvolili cestu – nikoliv snazsi, nikoliv kratsi, proste k hranicim s Cernou Horou.
Nekolik kilometru pred Burellem jsme se naprosto vcitili do kuzi Ch. Bormana a E. McGregora (Long Way Round), kteri po ujeti mnoha kilometru po Mongolsku libali asfalt. Pochopitelne 🙂
Zastavujeme na obed u Burellu, davame si salat se syrem a fantastickymi grilovanymi lilky (to by Janca mlaskala, ze mico ;-), sodovku a kafe. Pani nam porad nosila studenou vodu a chodila se divat, jestli mame vseho dost. Za vse jsme zaplatili asi 110 Kc a pri odjezdu si s nami prisla podat ruku.
Jedeme stejnou cestou jako v roce 2008. Tak nejak vic si to uzivame, kochame se okolim a poznavame mista, kde jsme se fotili. Proste veget…
Hranice projizdime v 17:00. Dan jde jeste vymenit penize do vedlejsiho okynka… Nebudu to dlouze licit, ale ve finale si Dan misto vymeny prachu pojistil motocykl 😉 Zase jsme se rechtali jak idioti. Nehlede k tomu, ze se v Cerne Hore plati Eurem 🙂
Pro pratele tohoto jmena fotime ceduli s nazvem obce „Vladimir“, v Baru v pristavu logujeme dalsi krabku a pak se suneme podel pobrezi nahoru. V kempu Maslina rozbijime tepee. Jupik, Niksicko, jupik, jupik, chrrrrr…
Rano se budime vedle obytnych aut s pismenem S na SPZ a CZ, vedle stoji GS z ostravska, o kus dal dalsi Cesi.
Dnes od nas dalsi clanek necekejte, mame den volna, udrzby a resetu, asi mame dovolenou … Schovavame se ve stinu, popijime pivo (2 litry, 2 ?), delame na motorkach.
Dobrovlne jsme vlezli do more a uz to asi neudelame (pise Dan, Bormen rika mnooo…). Navic je slany jak neco.
Zitra smer sever.
…. Bormenovo chrápání velice dobře znám…. zřejmě štouchání do žeber bylo málo… snad další noci budou lepší.(snad máte dosti jupíků ).. doufám že Vás „brambory“ totálně nezklamou a vše bude o.k. …přeji příjemnou cestu Černou Horou … vyřizuji opět pozdravy od rodinky a okolí… :o)))
Dane, nepropadej panice. Chrápání jde určitě utlumit zamáčknutím polštáře přes onu díru do hlavy, kterou ty zvuky z Bormena unikají. Nicméně opatrně – neudusit – ještě je mladej 😉 No a v nejhorším se stav v nějaké místní lékárně pro špunty do uší.
Snad už si Vaše stroje vybraly všechny nepříjemnosti a dál budou šlapat jako hodinky. Ať vám to jede…
Jinak to tady moc ráda čtu, tak se snažte 😀