Den 1:
V patek v 8 odjezd ze Znojma, presun po dalnici pod Saltzburg. Pocasi: v 13:00 bylo 40 st.!!! Kolem 15 vjizdime na Hochalpenstrase (19?) a poprve prekonavame 2000 m.n.n. Na vrcholu Edelweisspitze (2571 m) fouka a je asi 16°C. Lovim kesku – nejvyse polozenou 🙂 Prejizdime na vyhlidku na ledovec (Pasterzee asi) a od minule pekne potal 🙁 V Lietzi kupujeme pivo a zaciname hledat spani. Prejizdime hranice do Italie a v Dobbiaco (Toblach) se ptame v kempu. Je plnej, ale za super cenu v akci muzeme spat na loucce pres silnici a vyuzit socialky. Bereme …
Ujeto: 700 km prumerem 90 km/hod. Benzin 1,35? – 1,61?.

Den 2:
Celou noc slysim poprchani. Nebe nevypada hezky. V 9 vyrazime smer Cortina d Ampezzo. Zatacky, prehanky, hory. Je sobota, provoz husty. Ve stoupani davam casto za jedna, autobusy v zatackach zastavuji. Vse je ale v klidu, nikdo se nevzteka. Predjizdeni motorek se toleruje. Vyhledy jsou dechberouci, pocasi promenlive. Chvili prsi, chvili sviti. Rekord dne: 15,5°C. Paso di Falzarego je prvni pres 2000 m.n.n. Pekny. Lanovka bez sloupu, postavena systemem start – cil, to mi hlava nebere. A neni posledni. Ze srandy rikame „Dej italovi horu a on tam postavi lanovku“. Pres pekne vesnicky jedeme k masivu Sella. Paso Pordoi, pak vylet na Paso Sella. Fouka tady silene. Fotime, cumime, kochame se. „To jsou panoraaamata, vid tato“ 🙂 (stara Homolkova). Zmena nadmorske vysky a misto serpentyn s vraceckama vypalujeme na ctyri, pet, krasne dlouhyma zatackama na Paso di Costalunga a jedeme smer Trento. Je obdobi sklizne jablek a hroznu. Trakturky blokuji provoz a tak poslednich asi 30 km predjizdime kolonu po stredove care. Odbocujeme na Riva del Garda. 20 km pred cilem je Dro a v nem utulny kemp s bazenem. Vecer pivo 0,66l.
Najeto 270 km, prumer 45 km/hod., benzin 1,62?.
Zjistene minusy:
Ojety drapak na prednim kole na tuto cestu ABSOLUTNI KATASTROFA.
V kamere nemam pametovou kartu (tocim aspon telefonem).
Plusy ani nejde spocitat 😀