Dnesek nezacal nikterak stastne. Probudili nas popelari a troubici pekar. Roman zjistuje, ze v GPSce nema zadne trasy, body zajmu (POI) ani kese. Posilneni cerstvou rani lupackou (loupacek) vyrazime smerem na Gyor. Jako mali haranti 2 hodiny obdivujeme vodni dilo Gabcikovo. Ty zdymadla jsou fakt mazec. U pristaviste vyletnich lodi lovime kesku pronasledovani hejnem komaru. V poledne prejizdime hranice. Obvykla smena penez, tankovani, prujezd zacpanou Budapesti a tupe polykani kilometru madarske dalnice. Dalsi problem je s dobijenim Danovy navigace (soucasne pocitace,telefonu…). Jedeme jen s Garminem. Aby toho nebylo malo, Dan zjistuje unik oleje pod hlavou jednoho z valcu. Nalada je pod nulou. Vypada to na predcasny navrat. Zvolnujeme tempo a sledujeme stav motoru a hladinu oleje. Super to neni, ale jet se s tim ASI zatim da. Zitrek ukaze vic. Kolem 19 hod dojizdime do sluncem zaliteho Tokaje, kde nachazime nekolik kempu. Vyrazime okouknou cvrkot do mesta, ale nikde nic, jen nudici se zamestnanci obcerstveni, vinotek a kiosku. Zklamani 🙁 Davame si deci vina, tokajskeho samozrejme, piseme denik. Po navratu do kempu sedime v putyce nad mapou Rumunska a tesime se na poradny svezeni. Na parketu trsa skupina mistnich, ale jinak tady zdechl pes…

Ujeto 470 km.