Strasny smrad vyprodukovany Bormenovou vecerni kakofonii se v pokoji drzel az do rana. Vstavani nam jde cim dal hur. Pri jizde netrpi zadek, jak by se mohlo zdat, ale zada. Snidame vajecnou omeletu, dopisujeme denik. Pri vecernim brifingu Dan objevil na mape nablizku, tensi cara uz snad ani neexistuje. Ackoliv, kde je cara, je i cesta 😉 . Obvykle tanecky s Garminem a jsme 10 km mimo. Silnice byla spravna, jen smer byl opacny. Odbocujeme a mazeme do hor. Auta mizi a silnice se meni polnacku. Jasame! Polnacka zmizela… Jdeme do stupacek. To trva asi 3 hodiny. Litame po horach jako sileni. Vyhybame se kravam, psum i konim. Vyjezdy stridaji sjezdy, vymetame kaluze a diry. Je to fakt narocny, ale dokonale uspokojujici. Nemit sebou kufry a vsechny ty kramy, jet si jen tak na lehko – to by panecku bylo svezenicko. Po dnesku motorky ztratily svuj lesk. Potkavame skupinu severomoravanu. Cigarko, rozbor okoli a jedeme v sesti 🙂 . Porucha jedne z KTM – jak jinak 😉 a zase jsme sami. Nasyceni offroadem se vracime na silnici, ktera stoupa serpentynami do sedla (1105 m). Opet jasame. Asfalt je na rumuske pomery velmi kvalitni, takze nase BMW vykruzuji zatacky jako v Moto GP.
Posledni dnesni cil byla souteska Bicaz. Pouziju oblibenou pandulakovu vetu „Bylo to dobry, ale…“ Takze bylo to dobry, ale tech aut, tech lidi a tech der. Jednoznacne nejhorsi silnice, kterou jsme zatim jeli. Lidi a aut proto, ze rumuni radi jedi venku. U silnice je metr travy a uz se na nem vali rodinka a cpe se. Taky je nedele, takze jsou vsichni na vylete. Souteska je fakt pekna, cesta se zakusuje primo do skaly. Urcite stoji za videni. Mame toho dnes dost, proto hledame nocleh. Garmin nasel kemp, tak tak tam jedeme. Opet velka minela, kemp je opusteny. Vracime se asi 8 km a bereme nocleh v pristavu u jezera.
Ujeto 284 km z toho 300 km ve stupackach 😉
Dnes jsme si to fakt pekne davali 🙂
Pocasi nam preje, dnes polojasno, teplota do 25 stupnu.